Výlet na Tanečnici
Přál bych si říci, že mám prázdniny, ale bohužel na to se na vysoké škole nehraje. Několik týdnů se snažím nutit učit se, ale bohužel se mi nedaří. Mám před sebou jednu z nejnáročnějších zkoušek, která mi v minulosti překopala život a vrhla mě do sféry existenčních problémů. Jsem odhodlán zvládnout to, ale o tomhle jsem nechtěl psát. Když je člověk přetažený, už se toho moc nenaučí. Můj drahý kolega měl dovolenou a měl výborný nápad, jak mě povzbudit. Odtáhnul mě z té tuny učebních materiálů a vyvezl mě na sever, kde jsem dříve žil.Nejvíce mě nadchnul výlet do Mikulášovic na rozhlednu zvanou Tanečnice. Nikdy jsem tam nebyl. Byl jsem nadšený, že se tam konečně podívám.
Vyrazili jsme někdy odpoledne směr Mikulášovice. Na cestě nebylo nic zvláštního. Prostě jednoduchá trasa autem. Horší to bylo v těch Mikulášovicích, neznáme to tam, tak je jasné, že jsme si trochu pobloudili.
Nakonec jsme se nějakým zázrakem dostali na nehorázně šílenou cestu, která vedla pod ten kopec. Nastala otázka, kam dáme náš kundolap. Bylo nám trapný vyjet si až před rozhlednu autem. Zaparkovali jsme vedle nějaké lesní cesty přímo mezi stromy a vyrazili jsme směr rozhledna. Po pár metrech jsme narazili na parkoviště. Docela trapas. Vrátili jsme se tedy zpět pro naše posouvátko a přeparkovali jsme si. (Radši… Máme velkou smůlu na pokuty.)
Konečně jsme se dostali do fáze, kdy jsme s klidným svědomím vyrazili. Měl jsem velkou radost. Již delší dobu mi chybělo vyrazit si do přírody s foťákem a něco nafotit. Nejsem žádný fotograf, ale baví mě fotit. Bohužel nemám žádné „fotodělo“. Mám jen mrňavý Canon Ixus s 10Mpix.
Nejradši fotím přírodu. Jsem rád, když přímo u cesty narazím na nějaké „úlovky“. Nejsem tedy žádný fotograf, ale když tak koukám na to, čím fotím – není to nejhorší. 😀 Moje oblíbené téma – kytičky a hmyz.
Pro zobrazení fotografií klikněte na náhled (miniaturu)!
***
***
Takto vypadala cesta směrem k rozhledně. Překvapilo mě, že to nebylo žádné šíleně prudké stoupání, jako třeba na Jedlové hoře.
Tady jsme už nahoře. Už je vidět na Tanečnici.
Rozlhedna v celé své kráse. Konečně jsem ji viděl na vlastní oči.
Vstupenka je pohled a penízky prý poputují na opravu rozhledny.
Nečekal jsem, že to tam bude v takovém špatném stavu. 🙁
***
Cesta nahoru.
Konečně až nahoře. Překrásný výhled na okolí!
***
***
Pak samozřejmě následovalo pivíčko v restauraci, která je u rozhledny. 😀 Výlet byl parádní. Odpočinul jsem si a zregeneroval neurony. Do budoucna plánuji ještě donavštívit pár rozhleden v okolí – to si přece nenechám ujít.
Krásné fotky. Plánuju si taky pořídit nějakého špunta, jelikož se mi asi před dvěma rokama pokazil blesk a celá rodina si pořídila docela slušné mobily, takže foťák nikdo nepotřeboval. Do nějakého obra se mi zase nechce investovat. Už hodně dlouho jsem si nebyla nic pofotit.
Tak to buď 🙂
[1]: Děkuju. S tím prckem se občas fakt čertím, když se zaostřuje úplně na něco jinýho a těch fotek, které pak letí do koše… to jsou počty v řádu tisíců.
No blesk jsem snad nikdy nepoužil. Mám ho permanentně vypnutý i v režimu automatiky.
Blesk je dobrej tak možná na nějaký chlastačce (čti párty), která probíhá někde v interiéru ve večerních hodinách, jinak nevím. (Tedy v mém případě ho takto zneužívám. – Však nestřízlivý člověk nemá potřebu štelovat programy na foťáku – tam zapne automatiku na vše a je vymalováno. Jo a taky není třeba vysvětlovat opilým kámošům, jak se tou čudlou fotí.)
Popravdě bych radši nějakou zrcadlovku. To bude asi mnohem zajímavější zábava. Ten můj Canon Ixus jsem sehnal před pár lety v akci za necelých 1500 + dárek pouzdro a paměťová karta (včetně poštovného). Každopádně si říkám, že pro tu mou zábavu není třeba utrácet za nějaký namachrovaný foťák… ten prcek mi bohužel stačí.
Přijde mi, že foťák máš náhodou dost kvalitní.. Asi lepší, než můj
Tak hodně pevných nervů a sil na zkoušku!
[4]: njn holt z toho nic lepšího nevymáčknu
Někdy z těch svých úlovků zase vytvoř design, abych teda konečně měla kam chodit očumovat tu grafiku 😛 🙂
Já jako správný amatér neumím fotky vůbec hodnotit, ale dokud to člověka baví, je v podstatě jedno, co z toho doťáku leze, důležité je být spokojený i s málem.
foťáku
[6]: Děkují, Blaníku! :* Mně o ty fotky tak nějak nejde. Fotím na památku. Momentovky. Pro mě to má citovou hodnotu, což je asi od té umělecké úplně onde.
Blog pro mě zaujal takovou pozici jako zápisník toho, co nechci zapomenout, protože doma bohužel zapomínáme. Ten blog by si měl psát spíš on, ale on na tohle není a když nepíšu já, tak nehorázně degeneruju. 
Tak jasně, všechno je foceno s nějakým účelem. I kdyby sis měl fotit věci jen sám pro sebe, aby sis něco dokazoval, nebo prostě jen na památku té a té doby. Já tomu beztak prd rozumím, ačkoliv taky fotím ráda, ale… kdo nefotí rád?
Nevím, jak u tebe, ale pro mě má ta "umělecká" hodnota dost citovou hodnotu. Pro mě má v podstatě všechno, co vytvořím citovou hodnotu, protože je to tvořeno s určitým záměrem a citem.
Myslíš on jako… ON?
Ano, on.