Těžká zkouška
Tento týden jsem měl naplánovanou zkoušku. Můj první termín měl být už o pár týdnů dřív, ale neodhodlal jsem se tam jít, takže mi ten termín jen tak propadnul. Na ten můj druhý pokus jsem také nechtěl jít. Byl jsem tam proti své vůli odtažen a držen, abych prý nezdrhnul. Mám holt špatné kamarády/ky. Celou dobu jsem tam škemral, abych tam nemusel a nepřekecal jsem je.Proč ta zkouška je tak hrozná? Má tři okruhy. Bohužel je jmenovat raději nebudu. Jak nedáte jeden okruh, jdete příště opět ze všech okruhů.
Většina studentů je zkoušena ze všech okruhů. Pokud máte velk(á)é štěstí, jdete jen ze dvou.
Zkoušen jsem tedy byl ze třech okruhů. Byly otázky, které jsem uměl jako básničku a byly i otázky, o kterých bych nekváknul vůbec nic.
Vylosoval jsem si první okruh – o tom jsem něco věděl, ale totálně jsem to popletl. Pak jsem měl otázku z druhého okruhu, ten jsem uměl… vůbec mě nenechal říct takovou tu klasiku: „Začíná tím a tím a je to na to a to…“. Řekl, že začnem rovnou od konce a ptal se na věci, které v mých poznámkách vůbec nebyly. Pak začal mít zajímavé narážky, že mě neviděl na přednáškách. V tu chvíli jsem si říkal, že je to ztracený. No nechodil jsem tam, protože jsem si to odchodil před pár lety. Raději jsem mu na to nic neříkal. Nemohu za to, že začal učit i jiné věci. Holt letos se mi to krylo, když si na vysoké škole nemám možnost udělat rozvrh podle sebe. Ano, máme rozvrh jako na zákadní škole. No takže druhý okruh byl propadák. Zbývá poslední část… měl jsem otázku, kterou jsem zrovna vůbec neuměl. Tuto otázku jsem si nestihnul nastudovat. 😀 Slečna vedle mě (z jiného oboru) měla tak lehké otázky a já musel mít takové ehm… Zkoušku jsem tedy splnil za nejhorší možnou známku. Slečna kupodivu za 1, když měla tak lehké věci.
Ani si nedokážete představit, jak mi bylo trapně. Styděl jsem se za svou blbost. Proklínal jsem se. Mám sice trojku, nemusím to už řešit, ale nemám z toho takovou tu radost, kterou většinou mám.
Mimo mísu:
Tato zkouška mi před pár lety změnila život. Byl jsem v druhém ročníku a chyběl mi jediný předmět. Bohužel jsem to měl zapsané po druhé. Nedal jsem to a vyhodili mě ze školy. Musel jsem se o sebe sám postarat. Byl jsem na pracáku a vyběhával dávky. Změnilo mi to život. Rok jsem čekal, než si budu moci podat znovu přihlášku, abych to dostudoval. Přijímačky jsem kupodivu udělal s velmi parádním výsledkem. Byl jsem nepřijat, protože jsem už studoval. No chápate to? Vzali mě na odvolání.
Takže tak. Je mi líp a už se děsím toho, co mě tam při studiu potká.
Omlouvám se, že to píšu tak stroze. Nechci být dohledán.
Napíšu článek o našich písemných z francouzštiny, aby ti nebylo líto, že je osud škaredý jenom na vás.
A jinak gratulace, však to nemá cenu řešit, aspoň víš, že "bys věděl".
🙂 Když jsem dělala maturitu, vytáhla jsem si z jednoho předmětu otázku, o které jsem věděla, že se ji nikdy nenaučím. Z dalšího předmětu jsem si vytáhla otázku, kterou jsem ani neměla vypracovanou
. Nakonec jsem naprosto nepochopitelně odmaturovala a dokonce za docela ucházející výsledek. I teď na vš se mi pravidelně stává, že když jdu na písemný, dostanu test, na kterém jsou naprosto příšerný otázky, nebo se mně u ústních zkoušející ptají na věci, které je zrovna napadnou, protože jako student mám mít přece přehled. Jo, jsou to zákony schválnosti, někdy si ale říkám, že mi to musel někdo předurčit 
.
[2]: Mám kamarádku, která z třiceti otázek umí jednu a vylosuje si ji.
Mně se v zimáku povedlo na ústním zkušení opět vylosovat parádní otázky. Na zkoušku jsem se zázrakem učil, ale nenaučil jsem se 2 otázky. Ještě večer doma říkám, že by byla prdel vylosovat si ty dvě otázky. Z těch dvou hromádek jsem si je vytáhnul. Mám prostě smůlu.
[1]: Děkuju. Nóóó když ten čas, kterej mi to sebralo… prostě jsem chtěl dopadnout líp.
Tuhle zkoušku hoď už za hlavu. Máš splněno, tak co. Přesně jak píšeš, čekají tě další "překvápka", tak teď relaxuj a sbírej na ně energii. Ono to vždycky nějak dopadne