Pár jarních zápisků
Tentokrát velmi opožděně píšu tento článek. Mám teď období, kdy jsem se zaměřil na radikální úpravy mého blogu. Změn tu proběhlo za poslední týden mnoho a pár nových mám již připraveno. Chtěl jsem napsat docela dost článků, ale časově mi to vůbec nevychází. Chtěl jsem napsat třeba čtyři články, ale zredukoval jsem je do dvou. Přál bych si mít víc času. Nerad osekávám své myšlenky a nápady. Máme před zkouškovým obdobím a již mám hotovou první zkoušku. Konec povídání o škole, nechci si kazit den. Tento článek pojmu spíše jako takovou foto dokumentaci. Nejsem sice žádný fotograf, ale snažil jsem se udělat pěkné snímky. Baví mě fotit pro zábavu. Navíc se to pak dá krásně využít v autorské tvorbě – v grafice.Koncem března jsme si udělali výlet za naší kamarádkou. Jeli jsme ji navštívit na jejich chatu. Časove jsem byl a stále jsem na tom velmi mizerně, ale argument, že dítě (čti pes) potřebuje načerpat energii na čerstvém vzduchu a sluníčku, byl velmi přesvědčivý. Jak se jedná o Maxíka, není co řešit. Je to stále naše mimino. Nechci ho izolovat, musí poznat i přírodu, kterou v této hnusné ústecké zaprášené betonové džungli nepozná.
Jak jsem předpokládal, byl nadšen. Vožral tam snad všechno, nejvíc se nacpal čerstvé travičky. 😀 Nejlepší byl ten klid kolem. Je to v takové oblasti, kde jsou jen chaty a ten den, tam zrovna nikdo nebyl. Později tam přijelo pár sousedů, ale i tak tam byl klídek a pohoda.
Já jsem se nejvíc těšil na focení, foťák jsem tentokrát nezapomněl. Fotil jsem asi hodinu. Pak ten krám začal řvát, že je vybitý. Měl jsem naštěstí pocit, že jsem zaznamenal vše, co jsem chtěl, ale pak jsme vyrazili na procházku a narazil jsem na nádherné scenérie. To je taková ta chvíle, kdy máte chuť zadupnout váš foťák. Tohle mě hodně zamrzelo.
Všechny obrázky jsou miniatury, pokud chcete vidět fotografii v plném rozlišení, musíte na příslušnou miniaturu kliknout.
Maxík objevil i čerstvé šišky, aspoň měl co žužlat.
Je na něm vidět, jak si to užíval. Stejně jako my.
Převládala spíše žlutá barva, ale našly se i takovéto klenoty.
Příští rok si budem tuto akci muset zopakovat, mám tam restík, který musím dofotit, když mi fotoaparát v tu nejnevhodnější dobu vypověděl funkci.
Tento výlet byl velmi přínosný, uzmul jsem si tam větvičku magnolie. Chtěl jsem si ji užít, protože v té době měla jen poupata. Větvičku jsem plánoval nafotit a využít např. do grafiky. Z fotek vzniklo nádherné dílo z dílny Lillian Bann.
Takto vypadá originální fotografie z mé dílny. (Fotku neposkytnu v plném rozlišení.)
Lillian podle ní nakreslila tento nádherný akvarel – ZDE.
Ano, Carmen, je to autorská fotka kradené magnolie od sousedů. Kamarádka však tvrdila, že by ji měli ořezat a že jim to určitě nebude ani vadit. Také jim rostla přes pozemek. 😀
Ta magnólie je vážně nádherná! <3 A Maxík je ňuf.
Vyborne. Njaviac to "prezrate nieco" s cervenym vnutrom!
[1]: Doufám, že z ní uděláš třeba nějaký layoutek.
[2]: Děkuji, to jsou takové ty oranžové lampióny – ta kulička je dokonce jedlá, pokud ji nenecháme zmrznout venku.