Zápisky z Matrixu
Tak ne, musím si postěžovat. *píp* škola! Včera se mi povedlo vyhnout se tomu v minulém článku. Holt jsem to zvládnul krásně utnout včas, ale po dnešku to ve mně vyzrálo a k tomu se ještě stihlo něco donakupit. Měl bych začít navštěvovat terapie, když to teď píšu, mám záchvat zlosti. Vážně chodím do školy, aby ze mě dělali pitomečka. Nebaví mě to. Měli by si už udělat pořádek v té budově, která prý ani není jejich. Měli! Stále si říkám, že to zvládnu, že jsem u cíle, ale někdy prostě už nemám sílu na nic. Prostě tam vidíte, že je to úplná fraška a pokud se tam něco podělá, je vina na straně studentů i v případě, že to studenti nemohli nijak ovlivňit. Nejhorší jsou podmínky, ve kterých si na vás vymyslí něco extrémně šílenýho, čímž si hrajou na něco a vy jste jako jejich figurka – nedobrovolná hra.Víte, do zkouškového je daleko, ale minulý týden jsem dal zkoušku. Proč ne, že? Stačí fiktivní termín a o týden později vykonat teprv zápočet (bez kterého není možné vykonat zkoušku) u někoho jinýho. Časově se to musí krásně naplánovat, aby to prošlo stagem. Toto vyžaduje pořádnou dávku odvahy. By mě zajímalo, kolik směrnic to odsměrnicovalo. Ano, je to podvod. Každopádně za tento podvůdek dávám palec nahoru. Ze zkoušky mám jedničku, dokonce i zapsanou v indexu, a zítra jdu za někým jiným, aby mi tam podškrábnul zápich.
Dnes jsem dal dva zápočty ze tří. To mě pěkně nakrklo! Chtěl jsem si dnes odnést všechny tři. Včera jsem napsal 3× úkol a 1× seminární práci. Zábava asi tak do 2:00 ráno.
1) Ty tři úkoly krásně prošly a zápich je v indexu.
2) Druhý zápočet byl za jógu! Hahá! Bohužel nemám legrační historky. Od začátku semestru do nás hustila, že jí všichni pro zápich předvedeme sestavu khatut pranám. Také požadovala účast na hodinách. Chybět bylo možné jen 1× a případnou nemoc bylo nutné doložit potvrzením od lékaře. Jo, chodím na VŠ, ne na ZŠ. Poctivě jsem trénoval dokonce i doma. Sestavu jsem se naučil. Na tento zápočet jsem se těšil. Po závěrečné relaxaci pronesla, že má pro nás dárek v podob zápočtu a ať jí přinesem indexy. Můžu vám říct, že jsem z té relaxace vylítnul, jak nevím co. To snad není možné. Jsme jí tu sestavu nemuseli předvádět. Jednou jsem se na něco těšil a zase nic.
Moje poslední poznámka na účet jógy… Cvičitelka nemá zřejmě ráda jednu slečnu. Když ji zahlídla, že kecá s kamarádkou, začala na ni křičet ať vypadne – dokonce jí tykala. 😀 Na argument, že jí není rozumět a proto se ptá kolegyně, opět křičela, že se má zeptat, když nerozumí. 😀 Logické… Tímto definitivně končí mé pomlouvání jógy. Už ji mít nebudeme.
3) Tak to bychom měli dva zápočty a třetí ještě zbývá. Když to tak vezmu, ta seminárka byla ke dvěma předmětům, takže jsem vlastně mohl získat 4 zápočty. Měla se na něj napsat seminární práce na 3 – 5 stran. Dalo mi to zabrat. Napsal jsem ji. Poté tedy měla proběhnout individuální prezentace našeho díla. Bylo nás tam cca 20 a věděla, že má na nás všechny 2 hodiny. Stihla cca 4 lidi, ostatní měli smolík. Vážně netuším, co hrotí. Z obou předmětů máme zkoušku v rozsahu 2 maturitních předmětů u jistého docenta. Proč se vlastně udivuju po těch letech šikany.
Další vtipná záležitost je, že již potřetí chodím na přednášky předmětu, na který pravidelně jezdím na ústní zkoušení do Teplic, a ta dáma mě prostě nechce nechat projít. Jako jasný, měl jsem červený tričko a ona má ráda zelenou. Moje blbost. Na ní nezabrala ani košile a Hugo Boss! O tom posledním pokusu jsem vám psal taky nějaký článek do Zápisníku – to byl zrovna ten pokus, jak jsem tam čekal 3 hodiny a pak mě vykopla. Takže tak, na její doporučení chodím psát mini testíčky na její odpolední přednášky a sedím pěkně v prvních řadách, aby mě jó viděla a myslela si, že mám zájem o tu hovadinu nepotřebnou, co učí. Ještě teď mi v žaludku leží ta její nápověda: „No Matrix přece. Vy jste neviděl Matrix?“ lol
Příští týden si dáme pár zkoušek, jsem zvědav.
Konec hlášení.
To abych zhlédla Matrix, než půjdu na výšku.
[1]: V rámci neurologie určitě.
Ha, Matrix jsem viděla, to můžu jít k vám
[3]: Měl bych tě odradit. Takže 3 2 1… odrazuji tě!