První várka štěstí
Věříte na pověry? Já jen na ty o štěstí a smůle. Nějak jsem si potřeboval vyložit tu smůlu, která se na mě neustále lepí. Možná jsem si přivodil fóbii z černých koček a rozflákaných zrcadel. Minulý týden jsem zase rozbil zrcadlo, to je nejspíš můj životní úděl nebo prokletí. Proč nemohu raději rozbít talíř nebo skleničku – to nosí štěstí, ne? Vždy rozbiju jen zrcadlo. Jestli se mi ta smůla někde přičítá už od dětsví, mám vystaráno do konce svých dní. Každopádně mě zatím nic nepřejelo a meteority se mi vyhýbají. Radši bych dostal meteoritem do hlavy než opakovaně chodit na zápočet z NEU – taková smůla!Nedávno jsem četl článek od blogerky K., která všude vidí čtyřlístky. Nostalgicky jsem vzpomínal na dětství, jak jsem je nikdy nenašel. Připomnělo mi to však, že jsem před nějakým rokem asi na tři čtyřlístky narazil. Mé špatné paměti dalo zabrat vzpomínat, co jsem s nimi udělal. První dva jsem tehdy v rychlosti uložil pod kryt mobilního telefonu, který stále používám. Fakt jsem je tam teď našel. Třetí jsem daroval v jednom vánočním dárku – vlepil jsem ho do alba.
K. psala, jak je nechází i při procházce se psem. To mě motivovalo! V ten den jsem šel s Maxem na procházku a vracel jsem se domů asi se čtyřma čtyřlískama. Ještě teď z toho mám nehoráznou radost. O čtyřlístky jsem se samozřejmě podělil s přáteli a blízkými. Zbyl mi asi jeden – ten je takový ehm… nic moc.
Sběr čtyřlístků je teď součástí procházek se psem, ale dokonce i čekání na trolejbus. Za zastávkou je takový plácek trojlístků, tak si tím krátím chvilku, asi tam žádný neroste, ale utíká mi čekání.
Mým cílem je sbírat je, archivovat je a větší část rozdat.
Poznámka ke všem fotkám v článku: Jsou to miniatury, musíte si na ně klinout!
Fotografie jsou jako vždy autorské, tak prosím nekopírovat, nezneužívat – jen se kochat. 😀
Moje první čtyřlístky. Bohužel již nevím, který je který. Jeden jsem našel v Ústí nad Labem (to bude ten menší asi) někde cestou na hrad Střekov a druhý je někde od Sázavy, když jsem jel poprvé na vodu. Na té Sázavě jsem našel 2 čtyřlísky.
K tomu ústeckému (asi červen 2012). Zabloudili jsme, k cíli jsme nedošli. Sedli jsme si na louku, povídali a najednou koukám, že mám u nohy čtyřlístek. Mně taková blbost udělala nehoráznou radost. Nevím, jak mě to napadlo, zaklapnul jsem ho do telefonu, protože mě lepší způsob přepravy nenapadnul. Flašku piva jsem jako provizorní vázu opravdu nechtěl využít. 😀
K tomu z vody (asi červen 2012) – cestou z umývárny jsem se o něj doslovně přerazil. Zahlídnul jsem ho a málem jsem ho rozdupnul. 😀 Ten třetí nevím (vyfotím do příštího článku), kde byl a asi nemá ani žádný příběh. Podstatné je, že tam byl. 😀
Aktuálně: Ten malý se po letech přenášení rozpadnul (tento týden 25.4. 2014 :'( ) Ten druhý na fotce má novou majitelku. Ten třetí leží v albu přilepený.
Tento fešák putuje směrem šluknovsko k mojí sestře. Plánuje svatbu a má před státnicema. Tak snad jí přinese štěstí!
Nalezen: 15.4. 2014
Místo: Ústí nad Labem – Střekov
Další ukázky: (2×)
***
Věnován kamarádce, když jsme šli na zelené pívo. Stylový dárek! Měla nehoráznou radost, protože prý nikdy žádný nenašla.
Nalezen: 15.4. 2014
Místo: Ústí nad Labem – Střekov
Zatím nemá vlastníka. Pravděpodobně si ho založím.
Nalezen: 15.4. 2014
Místo: Ústí nad Labem – Střekov
Věnován mojí polovičce. Doufal jsem, že mi taky nějaký najde. Pronesl, že jsem úžasný, že on nikdy žádný neviděl. 😀
Nalezen: 15.4. 2014
Místo: Ústí nad Labem – Střekov
Další ukázky: (1×)
Tímto bych ukončil můj štěstím přetékající článek. Mám v plánu vést si takto „blogově“ sbírku. Do budoucna bych si chtěl pořídit knihu na čtyřlístky, které nenaleznou nový domov.
Bezva fotky a rámeček na avatar! :))
Každopádně až zas nějaký najedu, chci z něj udělat přáníčko, tak pomalu abych začala hledat. 
A taky mi vždycky udělají radost..
Já je nacházím docela často, ale jsem s tím nemožná; vždycky ho dám do kapsy/hodím do tašky, a pak na ně zapomenu, takež mám asi všude čtyřlístkovou drť a nejsou vylisované 🙁 Jako malá jsem si je zakládala do knížek, ale ono když je člověk někam nevlepí/nezataví, vážně se rozpadnou, takže se na mě z jedné knihy od Frýbové vždycky sypaly čtyřlístkové odrolky.
[1]: Tak mi nějaký pěkný pošli, ti taky nějaký zašlu. Jsi viděla na fcb ten dnešní úlovek. Mně to přišlo až šílený množství.
Uvažuju nad nějakou lepší metodou zneužití.
Musím říct, že jsem potěšena. Nějak jsem nečekala, že by někoho mohlo sbírání čtyřlístků také začít bavit (alespoň v okolí se zatím nikdo hledat ani nepokusil
).
Také je dávám pod kryt mobilu, pokud se ještě nechystám domů.
Za tenhle týden jsem jich našla asi 7, ale kromě dvou samé takové "postižené" (ten 4. lísteček je o dost menší, než ostatní), tvoje úlovky – hlavně pro kamarádku a drahou polovičku jsou fakt moc hezký.
Jinak budu chodit nakukovat, jak se ti ve sbírání daří. 🙂 Na mém blogu, který je věnovaný přímo sběratelství se chystám založit rubriku přímo na čtyřlístky.
Tak hodně štěstí přeji!
[3]: Ve skutečnosti nejlíp dopadnul ten pro sestru. Jsem si ho pak ještě znovu přefotil. Zábavné je i fotit je. Ten kámošky nevím, jak vypadá, jsem jí ho dal v ampulce. V týdnu jsem na procházce dal 2 kámošce – ty byly fakt pěkný s nádherným vzorem, ale nenafotil jsem je – to byla opět neplánovaná chvilka + náhodné zakopnutí, když jsem šel pro psa. Dneska jsem jich našel 19, pak jsem to vzdal, jdu se tam podívat zítra znova.
Škoda, že po usušení vypadaj úplně jinak – někdy hůř.
Pravděpodobně bych je sbíral už dřív, ale věřil jsem, že je fakt vzácnost najít je a dneska jsem jich přitáhnul 19. Minulý rok jsem je hledal a žádný jsem nenašel.
S těma zrcadlama jsme na tom stejně – těsně před tím, než mi končilo minulý zlý sedmiletý období po rozbitým zrcadle, jsem rozbil další
Se toho prostě nezbavim.
Čtyřlístek jsem nenašel nikdy… občas koukám, ale nic…
[4]: 19? To je slušný číslo
Já mám za dnešek zatím jen 1 pětilístek a 3 čtyřlístky, ale za chvíli jdu ven, tak se asi porozhlédnu. 
Focení mě ničí, věčně mám u sebe jen telefon a ten to zaostřuje tak, jak zaostřuje…
"jdu se tam podívat zítra znova" Je to závislost, co?
[6]: No dneska mám 14 a před chvilkou jsem šel znova venčit a přitáhnul jsem dalších 5. Myslím, že jsem přítele unudil k smrti, když jsem ho přizval na lov.
[5]: Myslím, že je hezčí náhodou najít jeden za rok, než vidět na každým rohu 10. Ztrácí to své kouzlo, ale je to fajn.
[7]: Tak jsem se včera těšila, jak tě "trumfnu".. a jen téměř. Začalo to polehounku v práci – pětilístek. Cestou z práce tři čtyřlístky. Večerní úlovek pak činil asi 15 čtyřlístků a jeden šestilístek. Ten zbytek "více než čtyřlístků" jsem už ani netrhala. Kamarádka, co mi dělala doprovod byla kupodivu nadšená – podařilo se ji najít svůj první čtyřlístek.
Podle mého lidé čtyřlístky nenacházejí protože po nich prostě nekoukají… A nebo máme extrémně vyvinutý hledačský smysl.