T2 – Titulek opět rezignuje
Štvou mě dvě věci. Ta první je směšná bezvýznamnost a ta druhá je škola. V první řadě trávím víc času nad kolonkou nadpis než nad psaním článku. Je to trapné a divné, ale je to tak. Měl bych nadpisy psát numericky, třeba zápisky o škole Š1 – je to teď módní. Nebo bych mohl psát ID1 – taková kastrace článku. K čertu s módou! Mám radši klasické nic neříkající nadpisy, které mě pobaví nebo zaujmou. Nakonec přidám ještě třetí věc, co mě štve. Měl jsem v plánu psát deníčkoidní tentononc z víkendu a doplnit to hromadou fotek, které se mi povedly a jsem z nich naprosto nadšen, a už teď vím, že píšu zase o škole a o dění na blogu.
Na blogu jsem si dal opět záležet. Upravil jsem značné množství článků, rozšířil jsem je, vylepšil je. Mám z toho hodně dobrý pocit. Bylo to docela náročné v sekci Grafika. Na paškál jsem si vzal přednostně šablony na avatary. Příspěvky jsem rozšířil o text i o praktické ukázky. Dělat praktické ukázky znamenalo, že si ty sady musím stáhnout. Překvapivě nemám zálohy a staré věci nepoužívám. Když to řeknu jednoduše, pod články, kde byl v náhledu jen jeden avatar – takže v případě avů 100×100, že… jsou nyní pod článkem 3 praktické ukázky. Někdy jsem byl líný a vyštrachal jsem staré avatary od autorských layoutů, které jsem měl kdysi na webu. Myslím si, že ty praktické ukázky budou možné zájemce motivovat k jejich využívání.
Vylepšení proběhlo i u starších článků, jež vybočovaly z mého systému článkování. 😀
Druhý bod, který mě štve, je tedy opět škola. Tehdy jsem tu nadával, jak jsem 3 hodiny čekal v čekárně na vyzkoušení k zápichu. Mělo to nakonec i něco přínosného. Mohu si díky tomu napsat test, což moje spolužačky, které tam s námi nepřišly o pokus, nemohou. To, že budu psát test, je sice paráda, ale termíny testu jsou tak nespravedlivě vypsaný. Každopádně to je z její strany hodně velký ústupek pro nás.
Dobře, řekla, že je vypíše. Neřekla kdy. Včera dopoledne tam nic nebylo. Večer jsem tam nakouknul, a už jsem měl pokaženej den. Dva termíny na test – jak slíbila. Ok, ale ten druhý je zabraný.
Asi si říkáte, že to je normální, ale není. Mám jen 2 pokusy, jinak mě vykopnou ze školy. Měl bych vám přiblížit systém tohoto předmětu. Přednášky jsou povinné – jak může být přednáška… NO COMMENT! Každou hodinu test, pokud máte docházku a dobře testíky, můžete jít na písemný zápočet. Pokud nedáte zápočet, automaticky jsou následující 2 pokusy jen ústní.
Nemá tedy cenu prosit nějakého kolegu, aby si to prohodil. Po tom testu je prostě ústní zkoušení zaručeno a mít o týden víc času, se prostě vyplatí.
Takže mi 26. držte palce, musím ten test dát za každou cenu. Druhý termín je o týden později, ale bohužel je zabraný. Už jsem nasadil třezalku na návaly úzkosti.
Ahoj, promiň ale byla bych ráda, kdyby ses podívala ke mě na blog a možná i něco okomentovala. Byla bych ti moc vděčná 🙂
[1]: Děkuji za komentář.
To zvládneš§
Umím si to živě představit. Takovouhle hrůzu jsem měla loni, když jsem šla úplně poslední den zkouškového ke zkoušce, na které záviselo, jestli u nás na škole zůstanu nebo ne (jinak bych neměla dostatek kreditů). Navíc to byla zrovna zkouška těžká jak prase, z neuvěřitelně širokýho rozsahu látky, no prostě nevím, jestli jsem ještě někdy v životě byla takhle nervní
nakonec jsem to díkybohu zvládla. A věřím, že to zmákneš i ty 😉
S tou školou celkem chápu. Já když se dostal k netu, tak jsem se chtěl zapsat na na jednu zkoušku a ejhle, všechny vhodný termíny byly obsazený. Volný byly jen ty hned ze začátku zkouškový (což by byla sebevražda, to bych se nestih naučit ani kdybych se zbláznil na entou) a pak na konci zkouškovýho (jo, to má člověk sice dost času se naučit, ale už pak bude trochu problém se případně zapsat na 2. pokus, protože to zaserou ti, co byli přede mnou).
Nelehký úděl to máme, no
Furt si říkám, jak jsem ráda, že nedělám výšku, teda, mně by ji už stát nehradil, ale co už…
Ale každej si najde něco, co ho nervuje a co mu ztěžuje život… Práce, nebo škola.. Člověk je celý život předurčen k tomu, aby ho něco nervovalo a sralo 🙂
Každopádně budu držet palce, snad si na tebe vzpomenu, v pondělí budu mít taky svůj velký den D, kdy budu řešit nepříjemné věci 🙁
Btw, jako správný student se určitě cpeš lecitinem a guaranou, viď? 🙂
Já myslím, že to bude OK. Budeš-li něco umět a věřit si, je to v kapse. Ale na druhou stranu je to normální, vidím to u svých studujících vnoučat.
Teď psát o něčem jiném než o škole snad nejde. Taky jsem o ní zrovna dneska lehce napsala, protože zkouškové mi občas rozhodí čas na blogu a nemůžu pár dní psát.
Jinak povinná přednáška? To je fakt přehnané. Držím palce. Já další týden píši taky test, na který mám poslední termín a jestli nedám, bude… sranda. Jenže to je taky o štěstí na zadání, co si budeme vykládat.
Vidím, že nejsem jediný člověk, kerému hoří za řití. Tož hodně štěstí.
[3]: Uvidíme.
Díky!
[4]: Arigató!
[5]: Vtipné je číst to, na co máme ze zákona nárok.
[6]: Guarana mi už dochází.
Bych si přál nějaké léky na předpis – třeba něco na demenci, Alzheimera – aby mi to šrotovalo. 
[7]: Zrovna si připadám jak po lobotomii. Děkuji.
[8]: Ano, už mi dokonce za údajnou nepřítomnost na přednáškách jeden docent snížil hodnocení u ústní zkoušky z 1 na 2.
[9]: Děkuji. Teď se nervuju, jak to dopadne.
No čo ti mám na to napísať? Prestať sa sťažovať a začni sa učiť! (Jaj, to sa mi dobre hovorí, keď mám už prázdniny.
) Neboj to zvládneš. 
[11]: Už to mám dávno za sebou.