Vánoční pohoda
Letošní Vánoce pro mě byly velmi pohodovou záležitostí. Tyhle svátky bohužel musím povinně trávit s rodinou, protože partner je konzerva a pedant přes tohle. Prý je jedno, jestli budeme u mé nebo u jeho rodiny, ale sami prý na Vánoce nebudeme, což mě mrzí. Snažil jsem se to letos prosadit, ale byla to jen marná snaha. Nechci toho přece moc.Jsem docela smutný, že to všechno tak rychle uteklo. Stálo to mnoho času a práce. Člověk si to nestihne užít tak, jak by si přál. O Štědrém dnu nás bylo devět – z toho dvě malá děcka, jo, a pejsek je desátý účastník zájezdu. Samozřejmostí bylo takové to divadlo s Ježíškem a zvonečkem. Bylo legrační sledovat to. Nikdy jsem neviděl tolik dárků. Původně jsem si myslel, že stromeček bude ohnutý o strop, ale radši se posunul gauč. Za nás se tolik darů nikdy nedávalo, tak občas fakt nevěřícně vejrám. My jsme všem koupili maličkost, protože si toho nemůžeme moc dovolit, ale i tak se kupoval dar hodně lidem. Měli jsme narvané auto.
Malá S. dostala nějakého pejska na baterky, který reaguje na nějaké píšťalky. Byla nadšená. Nechápu, kam chodí na ty hlášky… „To mě štípněte!“ Asi to slyšela v televizi. Jenže do pejska nepasovaly baterie, takže se S. nafoukla… Klasika! 😀
V rodině bude další svatba. Doufám, že nebudeme dělat něco jako výzdobu. Jednou stačilo! Bratr M. dal k Vánocům budoucí nevěstě snubní prsten. To bylo slziček. *Toho se já asi nedožiju. *
S M. jsme si dali spíš praktické dárky. Věci, co jsme potřebovali – většinou to oblečení. Zbytečné vše jmenovat. On dostal stříbrný prsten na malíček. Já dostal motýla do mé skromné sbírky. Velkou radost mi udělal lepidolit. Přál jsem si větší kousek do sbírky. Překvapilo mě, že letos Maxík dostal jen 3 hračky, a to jen od nás. Ostatní mu nakoupili jen jídlo a pamlsky. Co jsem si přál a nedostal… ponožky! Nikdo mi nedal ponožky a já si je tak moc přál. 😀Moje sbírka hmyzu je opravdu skromná. Mám 2 brouky a teď 2 motýly. Je to prosím koupené v rámečku, já bych neměl srdce ublížit živé duši.
S M. jsme dostali od kamarádky speciální amulet/talisman z kamenů. Prý jsou dělané přímo pro nás. Má nám vysvětlit, jak to má „fungovat“. Jsem zvědav, doufám, že to nebude nějaká blbost. Nevím, proč mi všude cpou ten tyrkys, jsem špatnej střelec na „kámen cestovatelů“. Krom toho, že je modrý, což je moje oblíbená barva, je mi spíš cizí. Uvidíme.
*** *** ***
(Lepidolit – vlevo; „Kouzelné náhrdelníky“ od kamarádky – vpravo {Vlevo je můj!})
*** *** ***
Televize… katastrofa. Sledoval jsem to asi po hodně letech, a stále to samé. Klasická vánoční shitka. Koukal jsem na Popelku. To je taková kravina. Prostě taková ta domácí nuda, kdy celá rodina usíná u nezáživného programu. Příští rok se pokusím realizovat „půlnoční“, chtěl bych zkusit na Vánoce něco nového. Prý je to krásný a určitě to bude lepší než program našich TV.
Pětadvacátého jsme jeli k mé rodině na oběd. Slivovice je zrádná, ta domácí ještě víc. Člověk pije a pije… nic mu to neudělá, ale po pár hodinách se to tak nějak rozleží a člověk je najednou KO. Musím se naučit říkat „NE“.
Šestadvacátého sněžilo! Škoda, na Vánoce by to bylo krásnější. Maxisko byl nadšený. Lítal jak střelený. Byl pěkně obalenej sněhem. Byl jak děda mráz, když mu člověk koukal na ty vousy. Dopřáli jsme si procházku ve třech. Maxák si ten sníh užíval, ale pak začal dělat divadlo. Začal se divně krčit, packy měl nahoru. Možná se chtěl i přetočit na záda, aby vypadal věrohodněji. Hrál, že ho zebou packy. Chvilku skákal po třech, ale pak mu došlo, že ho nikdo neponese, tak to vzdal a zvládl bez problému dojít zpět.
*** *** ***
Doma jsme měli dokonce stromeček, i když jsme tu přes svátky nebyli. Zdobili jsme ho až večer 26. 12. 2014. Mně je těch stromků líto. Přijde mi, že jsme ho nevyužili dostatečně. Taková krásná jedlička by se mi líbila na zahrádce. Máme letos červeno-bílý stromek, a je to teď docela fajnová lampa.
(V plném rozlišení jsou fotky tentokrát jen v galerii – ZDE! Kvalitu bohužel opět snížil blog.cz!)
Pro mě jsou Vánoce opravdové teprv tehdy, kdy se slaví ve více lidech. Nějak si nedovedu představit Štědrý den ve dvou, dokonce ani jako normální rodina, třeba ve čtyřech. Jsem prostě nějak zvyklá na ty prarodiče, tety, bratrance… Bez toho všeho by mi to přišlo takové prázdné.
U nás včera odpoledne taky snežilo, ale jen maličko a hned to tálo. Škoda… Takovou tu opravdickou zimu mám děsně ráda a tady pořád nic.
[1]: Pro mě to teď byla nová zkušenost v tak vysokém počtu účastníků. Od chvíle, co holky začaly šermovat vidličkami na fondue, zavládnul zmatek a nikdo už nepostřehl, co dostali ostatní od Ježíška.
Začal jsem si pohrávat s myšlenkou, jaké to asi je slavit Vánoce s přáteli, ale to by asi neprošlo.
Ve Šluknově bylo těch 15cm a sněžilo, přijeli jsme do Ústí a tady je cca 0cm. Tady se člověk nemá z čeho radovat…
Dlho sme sa chystali na Vianoce, vypekali sme s mamou, kupovali darčeky, balili ich, jedlo pripravovali a ono to tak hrozne rýchlo utieklo..úplne s touto myšlienkou súhlasím. Večera ubehla neuveriteľne rýchlo a aj keď sme mali dosť darčekov na rozbaľovanie, tak zrazu už nebolo čo rozbaľovať. Večer sme tiež sadli k Popoluške, ale ja som bola šťastná, pretože tú rozprávku mám veľmi rada. 🙂 Inak polnočnú úplne odporúčam, ale nanešťastie som bola iba raz s kamarátkou, pretože mojej rodine sa nikdy nechce.
Čo sa týka počtu ľudí, tak my oslavujeme Vianoce štyria (brat, mama, ja, otec). Až na druhý deň ideme k babke, strykom,tetám..neviem si predstaviť, že by sme všetci spolu boli na Štedrý deň, asi by ma porazilo a boli by to moje najhoršie Vianoce.
[3]: Přesně, já jsem zvyklý na sestavu sestra, m+t. V tom větším počtu se to dá, ale je trochu větší zmatek, takže nevidím, jestli naše dárky udělaly radost. Příští rok budu o tu půlnoční bojovat. Někdo známý dokonce psal na FCB, jak to bylo nádherný, takže jsem motivován ještě víc.
Jsem překvapená, že jsem narazila na někoho, komu se nelíbí Popelka
To je taková ta klasika, kterou na Vánocích miluju 🙂 Ale tak, každý máme něco jinýho 🙂
[5]: Jsem chtěl raději koukat na něco od Marvelu.
Letos se mi "poštěstilo" vidět nějakou novou českou pohádku. Vůbec jsem to nepochopil, pro děti nehorázně náročná podívaná a princ poskakoval jako opice.
Ponožky jsou potvory. Když po nich člověk touží, neobjeví se. Ale když je nechce…
A psi a sníh, to je vždycky zábavná podívaná.
[7]: Jop, jako děcka jsme to brali jinak.
I bez sněhu je to zábavná podívaná.