Závěr za vysvobozením
Vyjádřím se opět prostřednictvím fotografií. Stále nenacházím vhodná slova. Vlastně jsem zjistil, že v tomto případě není odpověď 42, tentokrát je to dokonce 1 045. Konkrétně 1 045 fotografií vyplňuje díru za předchozím článkem. Od kdy je fotografie měrnou jednotkou, že? Zvláštní, posledně jsem měřil čas v řádech venčení. Nevadí. Těch 1 045 označuje množství fotek akvária – převážně jeho obyvatel… tedy mých miláčků, především red zoidbergů. (Jak jim rád říkám.) Také to označuje množství materiálu do jiných rubrik. Tiše, ať to mudlové neslyší! Jsme přece hobby blog – oddechové čtení, kochání atp. Přeskočme k pointě! Zde je takový výběr po „prázdnu“, kdy jsem seděl doma na zadeli, abych se šrotil na SZZk. Tyhle fotky jsou mým pohledem po dni D. Svoboda! Tehdy mi přišlo nádherné vše živé kolem. Užíval jsem si to.Ptáčkové jsou vynalézavci, ale udělat si hnízdo v kůlně přímo mezi nářadím? Respekt! Líbilo se mi, jak krásně řvali, když jim ptačí rodičové přinesli žraso.
*** *** ***
Můj největší miláček. Póza „Utrpení světa“. Co si asi myslí? „Táto, tohle fakt ne!“ Koupil jsem mu za státnice kšíry. Dlouho jsem o tom básnil… konečně je má! Procházky nabraly nový rozměr! Pes se neškrtí, nechrochtá a netáhne! Awww! Poprvé jsme je zkoušeli v tento foto-den. Jsem naprosto spokojen!
*** *** ***
Bobrůvky! (borůvky) Miluju je! Úroda bude opět extrémní, ale letos nepeču! Drobenka je pro mě sprosté slovo. *M., nevěřím, že ti to chutnalo!*
*** *** ***
Teď se už jen kochejte. Relax! Fotky znázorňují cestu směr k místnímu lesu. Hledal jsem olše – potřeboval jsem olšové šišky do akvária. Trochu se mi to zvrhlo v brutální foto-procházku. Šišky jsem našel až u lesa.
*** *** ***
Alergikům nezávidím!
*** *** ***
Nevím proč, „bouřku“ mám velmi rád. Vlastně k nim mám hezké vzpomínky. Jako malý jsem věřil, že přivolají bouřku, když se utrhnou. Tenkrát jsem vyplel celou zahrádku, abych nemusel do školky, ale tornádo bohužel nepřišlo. 😀 Teď mě fascinuje jako umělecký skvost s dokonalou barvou a designem.
*** *** ***
Tohle mě docela zamrzelo. Vlastně jsem si uvědomil, že jsem si neužil duben – květen. Tehdy jsem fotil rozkvetlé stromy, teď ty samé stromy mají plody.
*** *** ***
*** *** ***
*** *** ***
*** *** ***
A žádný čtyřlístek?!
*** *** ***
Něco k dokonalosti květy nepotřebuje.
*** *** ***
*** *** ***
Břečťan a jeho kouzlo…
*** *** ***
Až na fotografiích si všímám, jaký je z něj čahoun. Foceno u starého německého pomníku.
*** *** ***
*** *** ***
*** *** ***
Tahle lípa je pro mě naprosto okouzlující. Nádherný strom, její větve překrývají silnici. Trochu mě pod ní mrazilo v zádech.
*** *** ***
Kohoutek luční… jediný, co bezpečně poznám. Tahle fotka se mi líbí díky Maxoušovi. Hned je to zajímavější.
*** *** ***
Takové moje sluníčko…
*** *** ***
*** *** ***
*** *** ***
Prostě nádhera!
*** *** ***
Tady jsme došli k tomu lesu.
Zvonky mě vždy baví fotit. Také patří mezi mé oblíbené rostlinky.
*** *** ***
Žlutý plevel, co se blbě fotí. 😀
*** *** ***
*** *** ***
Cesta zpět.
Už vím, proč mi pod tou lípou nebylo příjemně. Na stromě je divný Nazgûl. V reálu to vypadá ještě děsivěji. Připomíná nějakého bubáka z filmu Strašidla z Vikýře.
*** *** ***
Člověka z toho Nazgûla opravdu mrazí. „Lžíce tu není!“ (Matrix) Mysleme pozitivně… kytičky sem, kytičky tam… Nazgûl tam nebyl. 😀
(Foto – okrasný česnek)
*** *** ***
(Foto – trávnička)
Teď mám strach z budoucnosti. Strach odrazit se. Strach začít. Přitom jsem si to tak přál! Tak proč?!
Související články:
- Nepozornost se nevyplácí (2015)
krásné fotky
Kšíry jsou nejlepší, obojek bych nechtěla už ani za nic. Náš pes by se navíc na obojku klidně dobrovolně uškrtil, jak se vždycky vláčel a funěl. Bez něj je to mnohem lepší.
Ono se to o rozrazilu říká asi všude. Nám to jako malým máma říkala taky, sestra kdysi orvala půlku příkopu, ale že ten den bylo už asi po čtvrté po sobě vedro na padnutí, večer přišla pořádná bouřka. Jen jí to utvrdilo v tom, že to vážně funguje a rvala ho pak pokaždé, když chtěla bouřku.
Ta desátá fotka odspoda je úžasná. Taková veselá a je vidět, jak je mu skvěle.
Krásný fotky. Takový, že na první pohled si člověk řekne "hm, kytky, příroda", ale zadívá se o vteřinu dýl a cítí se tak nějak svobodně…
S tou "bouřkou" to máme stejný. Taky jsem vždycky věřila, že ji utržením přivolám. Roztomilá kytička.
Jako poklona, krásné fotky. A s tím hnízdem.. Mně si udělali hnízdo holoubci na balkoně, holubice snesla dvě vajíčka :-O musela jsem být velkej chlap a začít jednat a s pláčem jsem to šla vyhodit
To ptačí hnízdo vypadá vážně, dobře u nás bylo hnízdo pod pergolou, jinak se staví i u nás na střeše 🙂
Není náhodou ten žlutý plevel Pryskyřník prudký?
[4]: Než ptáčata vylétnou z hnízda, netrvá to vůbec dlouho. To vám všem ti ptáci vážně tak vadí a nepřežili byste to? -_-
[1]: Děkuji.
[2]: Je! My to využívali minimálně, i tak to bylo utrpení pro nás oba.
I teď mu věřím, ale množství nemá moc efekt.
[3]: Děkuji! Mně příroda ve městě chybí, takže si ji plně užívám při každé příležitosti.
[4]: Děkuji! Chudinky, já bych je asi nechal… My měli pipinky minulý rok v pergole a taky jsme čekali, než odletí… až pak šlo hnízdo pryč (bylo fakt na blbém místě).
[5]: My je měli minulý rok v pergole a bylo to utrpení pro obě strany…
Netuším.
Já jsem spíš přes ty neplevely. 
[6]: Také bych neměl to srdce… Zažil jsem to jen jednou, když jsme měli novou fasádu na baráku a vlaštovky si tam hned udělaly hnízdo. Tehdy jsem vyhrožoval, že uteču z baráku, což nepomohlo. Nic horšího jsem nikdy neviděl a už ani nechci.
Tak já jednou jako malá bouřku utrhla, i když mi mamka říkala, ať to nedělám, že tu bouřku přivolám. Věděla, že si to může dovolit, protože se na nás evidentně něco hnalo (což mi v tom věku nedošlo) a opravdu jsme potom zmokli.
Nicméně.. od té doby k tomu mám respekt. 
A tomu závěru článku rozumím.. To opadnutí stresu bylo božský, ale tohle období, kdy nevím, co bude a tak, v tom si vlastně nelibuju..
[8]: Právě, příští týden mě čeká výběrové řízní do mé první práce v životě. Mám docela strach.
[9]: To chápu, že máš.. Ale já ti držim palce! 😉
Ahoj, najdeš si prosím čas na mail. který jsem ti poslal?
[11]: JJ, do pátku se k tomu dostanu.